V České republice dosud neznámé použití jaspisu jako kamenné suroviny v paleolitu

Unikátní nález paleolitického jaspisového hrotu z Karolína

Jaspis je chemickým složením kysličník křemičitý, neprůhledná směs chalcedonu a křemene, přičemž na jeho konkrétním zabarvení (žluté, hnědé, červené nebo zelené) se podílí příměsi železa, manganu a jiných prvků. Nejčastěji se vyskytuje ve výlevných sopečných horninách, kde vzniká podobně jako jiné křemenné odrůdy v trhlinách vyvřelin, ale nachází se i na sekundárních nalezištích. Dříve byl řazen mezi polodrahokamy, což byly minerály, které nesplňovaly podmínky pro zařazení mezi drahokamy. Dnes se jaspis používá na levnější šperky. Běžně se v obchodech dají koupit tromlované jaspisy nejrůznějších barev pocházející z dovezené suroviny.

V přírodě se jaspis vyskytuje často. Kdysi byl vyhledávanou a ceněnou surovinou. Nechal ho sbírat Karel IV. Z nalezišť v Podkrkonoší pochází leštěné jaspisy zdobící kapli hradu Karlštejna. Známé je naleziště u Turnova na vrchu Kozákov, ve Votrubcově lomu na jihozápadní straně vrchu. V roce 1985 byly zásoby vytěžitelné jaspisové suroviny stanoveny na takřka 57 tun. Ta se však již netěžila, neboť celá lokalita Kozákov byla vyhlášena chráněným přírodním výtvorem.

Na Moravě se jaspis vyskytuje v Boršově nedaleko Moravské Třebové, u Ostrožné Nové Vsi a na úpatí Bílých Karpat (v soustavě starých lomů na andezit nazývaných Modrá voda nedaleko Komně). Pro úplnost je nutno zmínit nálezy jaspisu na Přerovsku, zejména v okolí Dřevohostic. Jsou předmětem zájmu archeologů i geologů a jejich místní původ se nepodařilo prokázat. Z geologického hlediska zde nelze výskyt jaspisu vysvětlit. Mohlo by se jednat o importovanou kamennou surovinu.

Jaspisy se rovněž nacházejí v moravskoslezské oblasti jako ledovcové souvky blízkého či neznámého původu, avšak jsou většinou malé, silně poznamenané transportem v ledovci. Nemají šperkovou kvalitu a nelze je použít jako "ozdobné kameny". I když se jaspis používal v pravěku jako kamenná surovina, v České republice jsou nálezy pravěkých artefaktů z jaspisu vzácné. Kupříkladu publikace Drahé kameny v pravěku Moravy a Slezska od Ivana Mrázka (Moravské zemské muzeum, Brno 1996) jaspis v seznamu drahých kamenů uvádí, avšak nezmiňuje žádné nálezy pravěkých artefaktů zhotovených z jaspisu. Jeden významný archeologický nález - paleolitický hrot, byl dlouho považován za jaspisový. Jedná se o nález učiněný Jindřichem Wanklem, známým jako "otec moravské archeologie", v roce 1849. Při svých výzkumech v jeskyních Moravského krasu Wankel objevil lebku jeskynního medvěda se stopami poranění, pod níž ležel kamenný hrot. Byl považován za zhotovený z jaspisu a ještě dnes je v různých textech dostupných na internetu Wanklův nález označován jako "jaspisový hrot". Ve skutečnosti byl ale zhotoven z radiolaritu, což je podobně jako jaspis také odrůda kysličníku křemičitého, avšak na rozdíl od jaspisu je radiolarit silicitem biogenního původu (vznikl ze schránek mřížovců - radiolarií). 

Na lokalitě Jenerálka (Praha) z mladého paleolitu byl nalezen mezi cca 1 000 kamennými nástroji jeden z jaspisu (z 80 km vzdáleného vrchu Kozákov, popř. jeho okolí). Jaspisové nástroje jsou známé především z mezolitických lokalit kolem vrchu Kozákov (do 10 km), kde byl jaspis místní surovinou.  Nálezy jaspisových artefaktů z mladého paleolitu jsou v České republice neobvyklé  a na Moravě dosud zřejmě nezaznamenané. 

V archeologii je světově známá lokalita Fontmaure ve střední Francii. Z mnohobarevného jaspisu, který se tam nachází, byly především neandertálci po tisíciletí vyráběny kamenné nástroje, zbraně, ale také jiné předměty (amulety, drobné skulptury). Na internetu k tomu lze získat mnoho informací. U nás však pravěké jaspisové artefakty představují zcela unikátní nálezy. A právě takové učinil archeolog Ladislav Jurášek v Karolínu (Kroměřížsko). Jedná se o dva jaspisové paleolitické artefakty. Jeden představuje jádro s místní retuší (5,1 x 3,8 x 2,5 cm), druhý úštěpový hrot o rozměrech 5,5 x 3,8 x 0,8 cm a váze 15,1 g. 

Ve sběrech pana Jana Vokáče z Kroměříže uskutečněných za dobu 25 let a pocházejících z Karolína byl autorem tohoto textu v kolekci cca 500 nástrojů a 20 kilogramů úštěpů v únoru 2019 nalezen pouze jeden z jaspisu, a to jaspisový vrtáček o rozměrech 4,4 x 2,4 x 1,1 cm a váze 8,2 g. Pan Vokáč tento vzácný nález  autorovi věnoval nejen pro pořízení fotografií a publikování, ale i pro případné zkoušky prováděné za účelem zjištění informací o samotné jaspisové surovině.  

Podle zahraničních sběratelů, kteří vlastní kolekce neandertálských jaspisových nástrojů z Fontmaure, odpovídá jaspisový hrot z Karolína vzhledem suroviny i svým tvarem fontmaurským středopaleolitickým nálezům.  Rovněž pro jaspis, z něhož byl vyroben vrtáček, je analogie s fontmaurským jaspisem.   

Původ jaspisu je obtížné určit s ohledem na značnou proměnlivost této odrůdy křemene. Nejdůležitějším znakem, jímž se na první pohled mohou lišit jaspisy z různých nalezišť, je barevnost. Nafialovělé zabarvení jaspisového hrotu z Karolína není pro jaspisy z našich nalezišť typické. To může vést k zajímavým souvislostem při zkoumání původu kamenné suroviny. V každém případě je nález paleolitického jaspisového hrotu na Moravě zcela unikátní.  Lze říci, že jde o významnější nález než je známý, žilkami dekorativně protkaný radiolaritový pěstní klín ze stejné lokality.   

Pozn.: Text vložen na stránky o souvcích, neboť původně byl jaspis z okolí Dřevohostic dáván do souvislosti se žlutohnědým jaspisem  pocházejícími z Hory sv. Anny v Polsku (Góra Swietej Anny), který se vyskytuje na Ostravsku v ledovcových sedimentech jako souvek blízkého původu. Tento předpoklad se však nepotvrdil. 

Foto a text © Aleš Uhlíř 2018-2019

LITERATURA:

ŠÍDA, P. 2013: Příběh mezolitického osídlení Kozákova, Živá archeologie - REA 15/1, 10 - 14.

ŠÍDA, P. - VOKOUNOVÁ FRANZEOVÁ, P. - MORAVCOVÁ, M. 2014: Proměny využívání zdrojů kamenných surovin v mladém a pozdním paleolitu a mezolitu Čech, Živá archeologie - REA 16, 17 - 24.

UHLÍŘ, A. - JURÁŠEK, L. 2019: Paleolitické nálezy z Karolína, Archeologie Moravy a Slezska 2018, Česká archeologická společnost, pobočka pro Moravu a Slezsko.

heslo Wankel Jindřich, Ottův slovník naučný, díl XXVII., J. Otto, Praha 1908, 136 - 137.

AUGUSTA, J. 1968: Z hlubin pravěku, Státní pedagogické nakladatelství, vydání 4., Praha, 131.

GOLEC, M. 2013: Vznik oboru paleontologie - Jindřich Wankel, publikováno na www.byciskala.cz