Pískovna v Lichnově (okres Bruntál) 


Aleš Uhlíř


Mezi lokalitami s ledovcovými souvky si pozornost jistě zaslouží ty, které jsou ve vyšší nadmořské výšce nebo blízko hranice maximálního kontinentálního zalednění. Splňuje-li souvková lokalita obě podmínky, je pozoruhodná o to více. Právě takovým místem je stará pískovna v obci Lichnov (okres Bruntál) ve výšce 420 m n. m. 

Jestliže vyjdeme z hranice zalednění, jak je vyznačována v aktuálních pracích, pak se lichnovská pískovna nachází přímo na pazourkové linii, která zde představuje hranici maximálního zalednění v sálské (risské) době ledové. V pískovně se písek již netěží. Vegetací obrůstající jáma po těžbě písku by mohla být jezírkem nebo alespoň tůní v malebné krajině Nízkého Jeseníku. Namísto toho slouží jako skládka odpadu. Je neuvěřitelné, že něco takového je někde vůbec možné. Bez ohledu na to, zda to je či není úředně povoleno, jde o trestuhodnou činnost. Lokalita, v níž se za teplého dne šíří smrdutý zápach, tak rozhodně neprožívá své nejlepší dny a brzy zmizí pod hromadami odpadků. Zatím se zde souvky ještě sbírat dají.

Při návštěvě pískovny dne 16. června 2019 bylo za jednu hodinu zejména na východní stěně pískovny, v načervenalé souvkové hlíně a také na jiných místech nasbíráno přes 70 vybraných souvků. Kromě nordických souvků je zde velký podíl také souvků lokálních (droby, kvarcity). Typické nordické souvky z červeného granitu s vyrostlicemi pouze tři, sedm černých buližníků (lyditů) protkaných drobnými světlými žilkami, jeden (?) jaspis, malý kousek silicifikovaného dřeva a jeden malý baltský křídový pazourek. Sběr souvků je prakticky omezen na část východní stěny pískovny. Sbírání souvků na dně pískovny, kde se obvykle nacházejí hned pod svahem velké souvky, je zde kvůli odpadkům nemožný. Kromě přístupných stěn pískovny lze částečně souvky sbírat i na rozježděném povrchu kolem vjezdu do pískovny. 

Cestou zpět jsme se na polní cestě setkali s panem Ferdinandem Scholzem a společně s ním se do pískovny vrátili. V jednom dni jsme ji tak navštívili dvakrát. 

Čistě "sběratelsky" toto místo příliš zajímavé není. Jde však, jak již zmíněno, o naleziště souvků v poměrně velké nadmořské výšce na hranici kontinentálního zalednění. Navíc se zde vyskytují vedle souvků nordických a souvků blízkých také souvky lokální z Jeseníků. Fotografie dokumentují stav, který sběr souvků ještě dovoluje. Zřejmě je ale otázkou krátké doby, kdy se i poslední přístupné části stěn zahrnou navážkami odpadků. 

© JUDr. Aleš Uhlíř 2018
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky